Na okraj podotýkám, že škodu současně utrpěl i stát, neboť se připravil o daňové výnosy v desítkách miliard Kč, které by získal při zachování původních vyšších tržeb. Nositelé nápadu na rychlé zásadní snížení výkupních cen zřejmě nebyli způsobilí zákeřný krok promyslet ve všech souvislostech.

Holding nakonec doběhl do cíle včas: získal licence o silvestrovské noci. Pak ale přišla pohroma: trestní oznámení místopředsedy Energetického regulačního úřadu Antonína Panáka z počátku r. 2011 spustilo proces, jenž vedl k odebrání licencí a uvěznění několika účastníků licenčního řízení k dvěma pozemním chomutovským fotovoltaickým elektrárnám. Mezi odsouzenými byli synové Zdenka Zemka st. To byla první „odměna“, kterou se mu stát odvděčil za důvěru. V r. 2013 pokračovala štvanice trestním oznámením proti účastníkům licenčního řízení ke třetí, střešní elektrárně. Mezi čtyřmi obžalovanými je Zdenek Zemek st. Kruh štvanice na podnikatelský klan Zemků se uzavřel.

Soudím, že nutnost vyrovnat se s uvězněním synů je pro sedmdesátníka otce tvrdým trestem. Stát se ale snaží dostat za mříže i jeho. Stejně jako synové i Zdeněk Zemek st. byl obžalován kvůli protokolárnímu převzetí zařízení elektráren od dodavatele do vlastnictví holdingu krátce před jejich úplným dokončením. Sepsání protokolů bylo nutné, protože podmínkou vydání licence bylo prokázání vlastnictví zařízení. Žalobce Radek Mezlík rozhodl, že důvodem jejich sepsání byl záměr oklamat Energetický regulační úřad a podvodně získat licenci. Tvrdil, že elektrárny nebyly v době sepsání protokolů „dohotoveny ani zčásti“. Podvodný záměr se ale zrodil pouze v jeho hlavě. Není žádný důkaz o tom, že by obžalovaní sepsali protokoly s podvodným úmyslem. Pouze se s předstihem administrativně připravili na blížící se licenční řízení. Ostatně v té době již bylo povoleno zahájení zkušebního provozu elektráren a za pár dní byly připojeny na distribuční síť a začaly dodávat zatím bezplatně elektřinu. Na konci prosince r. 2010 družice NASA vyfotografovala dobudované elektrárny a z protokolu o provedené obhlídce elektráren vyplývá, že elektroměr ve velínu elektráren se točil. Od spuštění elektráren až do dneška v nich nedošlo k úrazu elektrickým proudem a dodávky proudu nebyly přerušeny.

Nepatřičnosti výroku o nedokončenosti elektráren „ani zčásti“ si bylo vědomo i Nejvyšší státní zastupitelství, které jej bagatelizovalo tvrzením, že slůvko „ani“ byla písařská chyba. Na upozornění, že uvedená formulace se vyskytuje v obžalobě, závěrečné řeči žalobce, ústním odůvodnění rozsudku a v jeho písemném vyhotovení, tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nereagoval.

Smyslem nepravdivého výroku státního zástupce Radka Mezlíka bylo navození psychické atmosféry, v které měla veřejnost vnímat žalované skutky jako hrozný zločin, jemuž budou přiměřené drakonické tresty.

Proces proti Zdenkovi Zemkovi st. se od stíhání jeho synů liší v některých detailech. Absurdní povahu mu dodává skutečnost, že v současnosti již provozovatelé fotovoltaických elektráren nepotřebují licenci Energetického regulačního úřadu. Kdyby v r. 2010 platila současná právní úprava, obž. Zdenek Zemek st. by se asi před soud nedostal.

Za pozornost stojí i odstup 11 let od domnělého spáchání trestného činu. Průtahy jsou zaviněny převážně extrémně dlouhým přípravným řízením, o jehož kvalitě vypovídá skutečnost, že dva ze čtyř obžalovaných byli pravomocně zproštěni obžaloby. Menší část průtahů způsobil zásah vis maior: vážné onemocnění obž. Zdenka Zemka st., jemuž zdravotní stav dlouho nedovolil postavit se před soud.

Za přehlíženou významnou okolnost považuji skutečnost, že k domněle neoprávněnému vydání licencí nedošlo kvůli nepravdivým protokolům o převzetí zařízení fotovoltaických elektráren, ale na základě prověření stavu elektráren vyslanou skupinou pracovníků Energetického regulačního úřadu, kteří je navštívili v den vydání licencí a dali souhlas příslušné úřednici k jejich vydání. Energetický regulační úřad měl tehdy zákonnou povinnost přesvědčit se o způsobilosti elektráren k bezpečnému provozu. Pikantní je skutečnost, že obhlídku elektráren sice uskutečnili s časovým odstupem dvakrát, ale s vystoupením na střechu se neobtěžovali ani jednou. Dali tedy pokyn k vydání licence pro střešní elektrárnu, aniž by její stav znali. Pokud bychom souhlasili s tvrzením obžaloby a později soudu, že vydání licence vedlo ke škodě řádově v desítkách milionů Kč, museli bychom se divit, že nedbalí úředníci nebyli jako původci škody postaveni před soud místo Zdenka Zemka st. a jeho synů. Ovšem nikdo proti nim trestní řízení nevyvolal, neboť zjevně patří k těm, o nichž se říká, že jsou „rovnější mezi rovnými“.

Stejně jako v případě Alexandra a Zdenka Zemkových také ve věci Zdenka Zemka st. soud bude muset posoudit míru odpovědnosti statutárního zástupce společnosti za žalované prohřešky v situaci, kdy nebylo v jeho fyzických možnostech objektivně přezkoumat pravdivost podkladů, předložených statutárním představitelem dodavatele zařízení. „Po lopatě“ :soud se bude muset vyjádřit, zda bylo povinností pana obžalovaného před podpisem protokolů vystoupit na střechu a přesvědčit se o stavu zařízení.

Jako laik si myslím, že za předpokladu dbaní principu „in dubio pro reo“ by obž. Zdenek Zemek měl být zproštěn obžaloby. Obávám se však, že skutečnost bude podstatně jiná.

Zdroj: Neviditelný pes