Soudkyně otevřeně promluvila o tom, že byla několik měsíců pod policejní ochranou kvůli kolegovi – úplatnému soudci, který se jí chtěl zbavit, protože ohrožovala jeho „byznys“ a přísun úplatků.

V případu žalobce Pavla Suchánka stíhaného za korupci svědčila tento týden pražská soudkyně Monika Křikavová. Otevřeně promluvila o tom, že byla v roce 2012 pod ochranou policie, a to kvůli kolegovi – úplatnému soudci Ondřejovi Havlínovi. Podle odposlechů na ni plánoval útok. Stejný soudce měl v jedné z kauz uplatit Suchánka, což státní zástupce popírá.

Bývalá místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 a nynější soudkyně Městského soudu v Praze Monika Křikavová zažila na vlastní kůži něco, co mohla znát jen z filmů o mafii. Detailnější informace o tom, že byla několik měsíců pod policejní ochranou kvůli jednání jiného soudce, který nechtěl přijít o přísun úplatků, se dostávají na veřejnost až nyní, po devíti letech. „Teď tady jsem živá a zdravá, všechno je v pořádku. Ale v době, kdy tohle probíhalo, to pro mě bylo extrémně náročné, extrémně vyčerpávající a hodně věcí jsem zvládla jen díky tomu, že mé děti byly nesmírně statečné a můj partner mi v té době byl mimořádnou oporou,“ uvedla během své výpovědi.

Desítky let fungoval v Praze systém, podle kterého řešil všechny trestné činy v dopravě v prvním stupni jediný soud, a sice Obvodní soud pro Prahu 2. Jeho místopředsedkyně Křikavová si dlouho myslela, že je tato specializace soudců přínosná, pak ale změnila názor.

Její kolega, soudce Ondřej Havlín, totiž začal na podzim 2010 vyvíjet „nevybíravý nátlak“ na další soudkyni z Prahy 2 Danielu Reifovou. Žena dostala na stůl případ opilého řidiče Jana Harangozza. Rychlostudent z plzeňských práv a člověk podezřelý z kontaktů s Berkovým gangem byl Havlínovým dobrým známým. Soudce mu chtěl zařídit, že vyvázne bez trestu.

Havlín bez vědomí Reifové nahlížel v elektronickém systému do spisu a informace měl předávat obžalovanému. Existovalo i podezření, že tam některé údaje měnil. Zároveň soudkyni přesvědčoval, ať Harangozza netrestá.

Reifová se nenechala ovlivnit a dala podnikateli podmínku. Havlín na ni kvůli tomu vystartoval. Hlasitě se pohádali, padala i sprostá slova. Soudce vmetl kolegyni do tváře, že „je nekolegiální a že toho bude litovat“. Kvůli svému jednání skončil před kárným senátem.

Místopředsedkyně Křikavová na základě tohoto konfliktu, který jako nadřízená řešila, změnila názor. Pochopila, že není dobře, když všechny dopravní případy z celé metropole řeší úzká skupinka soudců.

„Bylo to kvůli tomu, co se dělo kolem soudce Havlína. Neměla jsem žádný důkaz, ale došlo mi, že je zde jistý korupční potenciál. Nemyslím korupci ve finančním smyslu, ale v podobě vlivu. Takové to dělání si kamarádíčků. Vypomůžu někomu, kdo patří mezi VIP osoby, a ono se to někdy může hodit. Je to pro mě úplně stejná nebo možná ještě horší korupce, než je ta klasická finanční,“ říká Křikavová. V té době netušila, že Havlín bere bokem i peníze.

Začala nahlas mluvit o tom, že by bylo lepší, kdyby soudci z Prahy 2 o dopravní specializaci přišli a tuto agendu řešily i ostatní pražské obvodní soudy. Havlína tím naštvala, protože ohrožovala jeho „byznys“.

Říkali, že mám skončit na prkně

V té době, to už byl rok 2012, kriminalisté skupinu kolem soudce Havlína monitorovali a odposlechli i hovor, který se týkal Křikavové.

„Měla být zachycena komunikace mezi doktorem Havlínem a ještě někým, že tím, co dělám, chci zamezit nějakým jejich zdrojům. Mám to všechno jen zprostředkovaně, ale bylo to něco ve smyslu, že mám skončit na prkně,“ vzpomíná soudkyně.

Policisté ji informovali o tom, že věc je vážná a že jí hrozí nebezpečí. Nebylo jasné kdo, kdy a jakým způsobem na ni má zaútočit. Proto dostala ochranku. „Měla jsem informaci, že je oslovena nějaká osoba, která má zajistit nějakého vykonavatele, ale čeho, to se opravdu nevědělo. Pro mě šlo o velmi nepříznivé období. Moje děti po smrti mého prvního partnera najednou cítily, že jako jejich matka jsem ohrožena. Pro mé nejbližší to bylo velmi náročné. I pro mého nového partnera,“ uvedla.

Havlín se prý snažil zjistit, kde bydlí. Její adresa totiž nebyla veřejně známá. Měl sice stejně jako ostatní soudci přístup do evidence obyvatel, ale kdyby tam šmejdil, zanechal by stopu. Zvolil proto jiný způsob. „Pokud si dobře pamatuji, byly zablokovány vstupy v centrální evidenci obyvatel, takže se nikdo nemohl dozvědět, kde bydlím. Byl snad nějaký policista, který se údajně pokoušel do té databáze dostat, aby zjistil mou adresu… Řekla jsem si, aha, tak teď už vědí, kde bydlím, a začala jsem se bát,“ přiznala soudkyně.

Ochranu měla i její rodina. Plnoletá dcera o tom věděla, nezletilý syn zpočátku ne. „Po dvou až třech týdnech nastala situace, kdy mi dcera říká: mami, ty to musíš bráchovi říct, protože se doma nechováš normálně. On je v hrozném stresu, vůbec neví, co se s tebou děje. Tak jsem musela synovi říct, že jsem v nějakém systému ochrany, že něco hrozí.“

Skončilo to v únoru 2013, kdy policisté Havlína zadrželi a soudce zamířil do vazby. Dlouhodobé napětí, ve kterém Monika Křikavová žila, se podepsalo na jejím zdravotním stavu. „Ale dokázala jsem se z následných problémů uzdravit,“ dodává.

Až později vyšlo najevo, že si Havlín vybral formu msty blízkou jeho naturelu. Chtěl, aby jeho známý šel před dveře jejího bytu a tam se vykálel.

Monika Křikavová je soudkyní od roku 1992. Mediálně nejznámějším případem, který řešila, byla v roce 2005 kauza katarského prince Hámida bin Abdala Sáního obviněného z pohlavního zneužívání dívek včetně čtyř nezletilých. Křikavová poslala cizince do vězení a pak bojovala s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, který odsouzenci umožnil odcestovat do vlasti a tam se výkonu trestu vyhnout.

V posledních letech už jako předsedkyně senátu pražského městského soudu například potrestala za daňové podvody vězením skupinu lidí, mezi nimiž byl i syn Martina Michala, manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové. Její senát odsoudil také samozvaného krále českých pedofilů Petra Dostála.

Křikavová nyní jako svědkyně v případu obžalovaného státního zástupce Pavla Suchánka upozornila na to, že se tento žalobce před lety zachoval nestandardně, když v případu odsouzeného řidiče Jana Harangozza podal odvolání zčásti v jeho prospěch. Podaný opravný prostředek mělo později státní zastupitelství stáhnout. Suchánek trvá na tom, že jako žalobce jednal vždy spravedlivě.

Aktuální obžaloba viní Suchánka z toho, že vzal začátkem roku 2013 od soudce Havlína padesátitisícový úplatek za to, že v přípravném řízení zastaví trestní stíhaní opilého řidiče, který způsobil nehodu (případu se podrobněji věnuje článek „Pavlíčku, mám pro tebe ty prospekty.“ Jak měl soudce uplácet žalobce). Suchánek odmítá, že ho Havlín uplatil.

Obvodní soud pro Prahu 10, který kauzu řeší, státního zástupce loni v květnu osvobodil. Rozsudek ale zkritizoval a zrušil nadřízený městský soud.

„Nalézací soud provedl hodnocení důkazů jednostranně, když řadě důkazů, zejména těm, které svědčí v neprospěch obžalovaného, nepřikládá takový význam, jaký jim přísluší, a řadu z nich bagatelizuje nebo se jimi potřebným způsobem nezabývá, zatímco dalším důkazům, které dle jeho přesvědčení svědčí pro obžalovaného, přikládá význam, který jim nepřísluší a tyto zjevně přeceňuje,“ napsala předsedkyně odvolacího senátu Vladana Woratschová.

Obvodní soud musí rozhodnout znovu. Dokazování již doplnil. Koncem příštího týdne by měl vyslechnout závěrečné řeči a vyhlásit nový verdikt.

zdroj: iDnes