Osm let byla nezákonně stíhána a osm měsíců vězněna. Až Nejvyšší soud našel odvahu ji osvobodit.

Říká se, že my ženy vydržíme ledacos. Michaela Schneidrová je toho chodícím důkazem. V kauze solárních elektráren byla přes osm let nezákonně stíhána a osm měsíců vězněna. V červnu ji Vrchní soud definitivně zprostil obžaloby. Rozhovor o tom, jaké to je stát na prahu nové životní kapitoly po trpké životní zkušenosti a kde najít sílu jít dál.

Letos v červnu vás Vrchní soud definitivně zprostil obžaloby v kauze solárních elektráren na Chomutovsku. Jaké byly vaše první pocity, když jste slyšela verdikt soudu?
Po více než půl roce nezákonného věznění pro mne bylo opravdu příjemným překvapením, když jsem v soudní síni zjistila, že Vrchní soud nalezl odvahu nevyhovět státnímu zastupitelství, které zarputile trvalo na tom, že Nejvyšší soud rozhodl špatně. Myslela jsem si, že soud to celé vrátí zpět ke krajskému soudu a vše se bude protahovat. Po vyhlášení verdiktu přišly slzy štěstí a obrovská úleva. Následně ale po chvíli přišlo uvědomění si, jaká křivda byla vůči mně spáchána. Tyto pocity se mísí dodnes.

Slyšela jsem dobře, že byla zpochybňována kompetence Nejvyššího soudu?
Ano, státní zástupce několikrát zopakoval, že Nejvyšší soud rozhodl chybně, a že by se nižší soudy jeho výrokem neměly řídit. Tím podle mne zpochybňuje nejen Nejvyšší soud a jeho práci, ale celý právní systém, zákony a spravedlnost v naší zemi.

Proč jste byla obžalovaná?
To je spíše otázka pro státního zástupce, proč mě obžaloval za neuposlechnutí nezákonného příkazu mého nadřízeného. Dodnes jsem nepochopila, proč obžaloval mne a ne mého nadřízeného, přestože i Nejvyšší soud zkonstatoval tuto skutečnost. Vyslechl jej pouze jako svědka a z trestné činnosti jej doposud neobvinil.Nejvyšší soud se podivoval, proč jsem byla stíhaná já, a navíc za to, že jsem v roce 2012 začala napravovat chyby mých předchůdců z roku 2010, kdy jsem na ERÚ dokonce ještě nebyla.

Proč je podle vás tolik trestních stíhání kvůli fotovoltaickým (solárním) elektrárnám (FVE)?
Podívejte se, pokud vezmu tzv. „solární barony“, mezi lidmi se rozšířil pocit, že všichni, kdo v roce 2010 postavili solární elektrárny, je postavili neoprávněně a opožděně, a proto jsou zločinci, kteří se obohatili. Ve skutečnosti jsou tady ti opravdoví solární baroni, o kterých nikdo nic neví, v klidu FVE provozují pod jinými jmény a plynou jim peníze na zahraniční účty, tak jak to bylo před rokem 2010 „někým“ naplánováno. A pak jsou zde ti, kteří v roce 2010 sice splnili všechny zákonné požadavky, obdrželi licenci, ale následně byli kriminalizování, popotahováni a odsuzováni před soudy, a to na základě judikátů (soudních rozhodnutí vyšších soudů), které byly vytvořeny až v roce 2015 a dále. Podle mne zde platí dvojí metr a je zde „něčí“ touha kriminalizovat všechny vlastníky a provozovatele FVE, kteří se „někomu“ nelíbí.

Z jakého důvodu k tomu podle vás došlo?
Podle mého názoru byla nezákonně nastavena vysoká výkupní cena elektřiny z FVE. Zjistilo se, že to bude malér, neboť začali stavět FVE i ostatní, se kterými se „nepočítalo“. Z tohoto důvodu bylo nutné opticky vytvořit dojem, že se tato situace napraví, a myslím si, že „někdo“ rozhodl, že se budou některé licence určitým lidem odebírat, a tím se vytvoří dojem úspor a dobré práce státního zastupitelství. To bylo možné udělat pouze cestou kriminalizace některých vlastníků FVE.

Proč vás musel vysvobodit z vězení až Nejvyšší soud?
Myslím si, že až jediný Nejvyšší soud si kompletně prostudoval spis, nepodlehl politickému ani jinému nátlaku a rozhodl podle práva. Jinak si celou anabázi u nižších soudů nedovedu vysvětlit. Naštěstí nakonec nižší soudy musely respektovat názor Nejvyššího soudu.

Jaká byla první věc, kterou jste po svém návratu domů udělala?
Abych byla upřímná, tak už nevím, myslím, že jsem šla unavená hned spát. Všichni mi psali a předpokládali, že někde oslavuji a zapíjím „návrat na svobodu“. Přiznám se, že paradoxně se ve mně mísil pocit štěstí z rozsudku a bolest z toho, co jsem si musela prožít, a to trvá dodnes.Vím, co jsem dělala, když jsem byla před dvěma lety propuštěna z věznice. Tehdy jsem přijela domů, do mého krásného bytu v Ostravě, kde jsem jako první vlezla do vany, poté jsem si oblékla domácí župan a lehla do své postele. Víte co je zajímavé? Tuto scénu jsem si celou dobu ve vězení představovala, očekávala jsem nějakou úlevu, ale místo toho přišlo prázdno. Vzpomínám si, že teď v červnu po vynesení rozsudku, když jsem sedla do auta a jela zproštěná obžaloby v plném rozsahu domů, tak jsem první zavolala mámě, která ani netušila, že ten den je nařízené soudní jednání. Nechtěla jsem ji tím zatěžovat. Plakala jsem tak, že jsem nebyla schopná jí říct tuto skvělou novinu. Udělal to za mě můj partner. Pak jsme společně volali i mému otci.

Co vás během složitého období nejvíce drželo nad vodou?
Na tuto otázku jsem Vám již odpovídala v dřívějším rozhovoru. Byla to a je víra. I když jsem nikdy nepatřila mezi věřící lidi, jsem si vědoma toho, že lidé, když je jim nejhůř, vždy se obrací k víře. Když jsem odcházela do vězení, jeden můj kamarád mi říkal příběh. Jde Petr v nebi, hovoří s nejvyšším a říká mu „tvrdil jsi mi, že vždy budeš se mnou i v těch nejtěžších chvílích“ a on mu odpovídá „ vždy jsem byl“ „tak jak je možné, že na mé cestě byly jen jedny stopy v písku?“ „ Milý Petře, to byly moje stopy, kdy ty už jsi nemohl, já tě nesl na svých bedrech.“ Tento příběh mám stále na paměti, a potvrdilo se mi, že nikdy nejsem na nic úplně sama.

Jste silná a statečná žena. Je něco, co jste se o sobě v těžkých časech naučila a třeba ani netušila, že to ve vás dřímá?
Pokora, to je něco, co jsem pochopila, až když mi bylo nejhůř. Díky tomu, že jsem ve všem hledala něco pozitivního a vždy to našla, přijala jsem danou situací a snažila se z ní poučit.

Máte ženy/oblíbené hrdinky, které jsou pro vás inspirací? Pokud ano, proč?
Lidé velmi často nechápou, co je hrdinství, kdo je hrdina. Když se řekne hrdina, hledá se někdo známý. Pro mě je hrdina člověk, který nemá na výběr a vydrží příkoří, aniž by ho to zlomilo. Ten, který nadále věří ve spravedlnost a nezatrpkne. Takovou hrdinkou je pro mě Ing. Alena Vitásková. Když ji chtěli odstranit z postu předsedkyně ERÚ, čehož jsem byla já stejně jako Ing. Chalupa „pouze“ vedlejší obětí, byla tato snaha o její odstranění velmi drsná a sofistikovaná. Ing. Chalupa se jejího vítězství nedožil, podlehl zdravotním komplikacím a tlaku trestního stíhání. Pro Ing. Vitáskovou byl tento boj velmi náročný a vysilující. Přesto vytrvala a po celou dobu svého nezákonného trestního stíhání nepřestala chránit zájmy spotřebitelů na energetickém trhu a bojovat proti energetické chudobě českých občanů. Tato dáma byla vždy mým velkým pracovním vzorem. A ještě jednu poznámku. Jsou dva druhy silných osobností, jeden je sochař, který pracuje na krásných věcech, druhý je člověk, který pracuje sám na sobě. Takže i já sama jsem svým způsobem silný člověk, i když 8 let trýznivé justiční zvůle a vězení se negativně podepsalo na mém zdraví.

Co je podle vás v životě nejdůležitější?
Život nám do cesty přináší radosti, ale i starosti. Je to jeho koloběh. Myslím si, že nejdůležitější je schopnost zůstat v každé situaci nad věcí. Zahrnuje to v sobě pocit všeobecné spokojenosti.

3 rady, které vás posunuly dál?
– nic se nejí tak horké, jak se uvaří
– pýcha předchází pád
– ráno moudřejší večera

Co vás nyní čeká a na co se nejvíce těšíte?
Těším se na dovolenou s partnerem. Po všech těch psychických útrapách, které jsme já i můj partner museli v poslední době absolvovat, si ji zasloužíme. Po návratu z dovolené začnu přemýšlet, co dále. Po dvaceti letech ve vedoucích funkcí v energetice se rozhlížím. Mám čistý trestní rejstřík, ale naskočit zpět do jedoucího vlaku energetiky není úplně snadné. Je to složité i s uplatněním na manažerské pozici i v jiných oblastech, ale možná mi nezbude nic jiného než se zkusit poohlédnout i v jiných odvětvích. Po návratu z dovolené si vše důkladně rozmyslím a rozhodnu se, kterým směrem se chci pustit dál.

Zdroj: MarieClaire