Pokud je v České republice někdo dostatečně movitý, a navíc má kontakty na správných místech v bezpečnostních sborech, může si objednat účelovou kriminalizaci a trestní stíhání v podstatě jakékoliv osoby. Takto otevřeně mluví bývalý elitní policista, šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek.
O trestním stíhání na objednávku se hovoří i v případech solárních podnikatelů z roku 2010. Podle Komárka citovaného Parlamentními listy byly tímto způsobem ovlivněny například kauzy Čapího hnízda nynějšího premiéra Andreje Babiše nebo vyšetřování kolem společnosti Neograph napojené na Ivo Rittiga. Běžné u policejních útvarů je i vynášení informací z živých případů těm, kteří jsou ochotní za takového zprávy platit. Vyšetřovaní lidé pak například vědí dopředu, kdy k nim zavítá domovní prohlídka, že hrozí zablokování účtu nebo že jsou odposloucháváni.
Protislužby jako vděčnost
Klientelismus u policie a její „privatizace“ se datuje od doby ministrování Ivana Langera na vnitru. V kauze Vidkun šlo o to, že jím dosazení vysocí policisté z vděčnosti poskytovali protislužby podnikatelům či politikům.
Známý je například případ šéfa krajské kriminálky v Olomouci Karla Kadlece, který shromažďoval informace z kauz svých podřízených z celého kraje. Tyto informace pak předával prostřednictvím na něj navázaných osob z podnikatelského prostředí těm, kteří o ně měli zájem a mohli je nějak využít. Tento klientelismus pak pokračoval i za dalších ministrů vnitra.
Exemplární potrestání solárníků
Zatímco v případě Čapího hnízda šlo v době vypuknutí kauzy o snahu ovlivnit výsledek voleb v neprospěch nejsilnějšího ANO, Neograph byl o ekonomické likvidaci nepohodlných osob, které svědčily proti Rittigovi. V případě některých solárníků pak je zjevné, že orgány činné v trestním řízení na politickou objednávku účelově shromažďovaly důkazy, aby mohlo dojít k jejich exemplárnímu potrestání.
Například v kauze bratrů Zemkových kvůli údajnému podvodu při uvádění do provozu fotovoltaických elektráren na konci roku 2010 si oba odnesli vysoké nepodmíněné tresty, aniž by se něčeho úmyslně dopustili nebo způsobili škodu. Politická garnitura se tak exemplárně vypořádala s tzv. solárními barony.
Věděli dopředu verdikt soudu
Politicko-podnikatelský klientelismus se projevil i při narychlo uskutečněné reorganizaci policie, při které přišlo o místo mnoho vysoce postavených nepohodlných policistů včetně tehdejšího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty nebo právě Jiřího Komárka. Ten se navíc kvůli údajně možnému ovlivnění vyšetřování kauzy Tesco SW svými veřejnými vyjádřeními ocitl před soudem. Někteří lidé, včetně vrchní státní zástupkyně, přitom již dopředu věděli, s jakým trestem od soudu odejde.
Politici by se podle Komárka měli probudit a oprostit se od vlivu, který na policii mají, aby mohla nezávisle pracovat bez účelových personálních zásahů. Nyní se podle Komárka vyšetřuje na zakázku a podle principu: „já jsem dneska politik, udělám z tebe šéfa kriminálky a vím, že dokud ty tam budeš sedět, tak já budu ovlivňovat všechno a budu všechno vědět“. Dosazení lidé splácející takovéto dluhy potom udělají takřka cokoliv.
Kompletní dvoudílný rozhovor s bývalým elitním policistou, který ví příliš mnoho a rozhodl se promluvit, v plném znění zde:
(foto zdroj: Parlamentní listy)
